Vliv stresu na naše tělo
Určitě jste zažili stres. A víte, co přesně s vaším tělem dělá? Možná si ani nepřipouštíte, že jste ve stresu více a častěji, než je zdrávo. Jak přesně dokáže ovlivnit lidské tělo a jeho mechanismy?
Stres ovlivňuje všechny systémy těla, a to včetně muskuloskeletárního, respiračního, kardiovaskulárního, endokrinního, trávicího, nervového a reprodukčního.
Naše tělo je dobře vybaveno pro zvládání malého množství stresu, ale když se stane stres dlouhotrvajícím nebo chronickým, může to mít na naše tělo vážné dopady.
Když je tělo ve stresu, svaly jsou napjaté. Svalové napětí je téměř reflexní reakcí na stres – je to způsob, jakým se tělo brání zranění a bolesti.
S náhlým přívalem stresu se svaly najednou stáhnou a následně, když stres pomine, se jejich napětí uvolní. Chronický stres v těle způsobuje více méně nepřetržitý stav obezřetnosti. Když jsou svaly napjaté a strnulé po dlouhou dobu, může to spustit další reakce v těle a podpořit vznik nemocí související se stresem.
Například bolest hlavy, a to jak ta způsobená napětím tak migrénová bolest, souvisí s chronickým napětím v oblasti ramen, krku a hlavy. Bolest v dolní části zad a v horních končetinách je také spojována se stresem, zejména s tím pracovním.
Stres a silné emoce se mohou projevit respiračními symptomy, jakými jsou například krácení dechu a zrychlené dýchání, když se dýchací cesty mezi nosem a plícemi stahují. Pro lidi, kteří nemají žádnou respirační nemoc, to obecně není žádný problém, jelikož tělo dokáže zvládat dodatečnou práci a pohodlně dýchat, ale psychické stresory mohou zhoršit dýchací problémy u lidí s již existujícími respiračními problémy, jakými jsou například astma a chronická obstrukční plicní nemoc.
Některé studie ukazují, že akutní stres – jako například úmrtí milované osoby – může skutečně vyvolat astmatické záchvaty. Navíc, zrychlené dýchání – neboli hyperventilace – způsobená stresem může vyvolat panickou ataku u lidí, kteří jsou k těmto panickým atakám náchylní.
Práce s psychologem na podpoře relaxace, dýchaní a další vědomé techniky mohou tak velmi pomoci.
Chronický stres nebo nepřetržitý stres zažívaný během delšího časového úseku, může přispívat k dlouhodobým problémům se srdcem nebo cévami. Neustálé a dlouho trvající zvýšení srdečního tepu a vyšší hodnoty stresových hormonů a krevního tlaku si mohou vybrat svou daň na těle. Tento dlouhotrvající neustálý stres může zvyšovat riziko vysokého krevního tlaku, náhlé srdeční slabosti nebo infarktu.
Opakovaný akutní stres a přetrvávající chronický stres mohou také přispívat k zánětům oběhového systému, zejména koronárních tepen, přičemž toto se pokládá za jeden ze způsobů, jímž stres přispívá k srdečnímu infarktu. Je prokázáno, že to, jak člověk reaguje na stres může ovlivnit úroveň cholesterolu.