Syndrom vyhoření
Vnímáte v poslední době práci pouze jako nutné zlo, které musíte přetrpět, abyste měli na zaplacení účtů? Trpíte depresemi, ztratili jste dřívější nadšení z vykonávané práce, snažíte se omezit kontakt s klienty a kolegy na minimum? K tomu všemu jste cyničtí, podráždění, nemůžete spát, případně vás trápí jiné zdravotní obtíže? V tom případě nejspíše čelíte tzv. burnoutu, neboli syndromu vyhoření.
Člověk trpící syndromem vyhoření prochází postupně pěti fázemi. Nejprve podléhá nadšení z nové práce, má přehnaně optimistická očekávání, pracuje pečlivě, mnohdy přesčas a odsouvá kvůli práci stranou i své koníčky.
V druhé fázi opadá počáteční entuziazmus, přichází období vystřízlivění, kdy si člověk uvědomí, že nedokáže dostát všem svým závazkům, znovu se začíná věnovat sám sobě a svým zájmům. Postupně vyvstávají otázky, zda je vykonávaná práce dostatečně efektivní, objevují se pocity zklamání. Následkem dlouhodobé frustrace začne zaměstnanec vnímat práci pouze jako zdroj financí, obtěžuje ho kontakt s klienty a kolegy, jedinec se cítí bezmocný. Poslední fází je samotné vyhoření, projevující se naprostým vyčerpáním po stránce fyzické i psychické.
Kromě výše uvedených depresí, ztráty pracovního nasazení a elánu se syndrom vyhoření projevuje zapomínáním, úzkostí, nechutí nadále vykonávat dosavadní práci, pocity zklamání, tzv. ztrátou sebe sama, agresivními sklony a náchylností k různým závislostem. Po fyzické stránce jedince trápí svalové napětí, potíže s kardiovaskulárním systémem a dýcháním, trávicí obtíže, poruchy spánku. Mimo to přibývají konflikty s okolím, člověk se stahuje do ústraní a často pak trpí samotou.
Nejlepší je snažit se syndromu vyhoření předcházet.
Naučte se odpočívat, práci nestavte nad osobní život a vytvořte si k ní zdravý postoj.
Je všeobecně dokázáno, že člověk, který má stabilní a fungující rodinné zázemí, pěstuje kvalitní mezilidské vztahy a je v práci dostatečně oceňován a podporován jak ze strany nadřízeného, tak i ze strany kolegů a klientů, má riziko vzniku burnoutu o mnoho nižší než nedoceněný workoholik. Jestliže se i přesto u vás projevily některé příznaky syndromu vyhoření, je důležité tuto situaci začít včas řešit.
Zkusit můžete změnu profese, doporučujeme však spolupráci s psychologem, jelikož je zde riziko, že ani nová práce vás syndromu vyhoření nezbaví. Pod odborným vedením se naučíte vybudovat si zdravý vztah k práci apod. Přístup psychologa ke klientovi je ryze individuální, podle toho pak volí vhodný způsob terapie.