Kolik si můžete vydělat jako uchazeči o zaměstnání, když nepobíráte podporu v nezaměstnanosti?
Uchazečům o zaměstnání bez nároku na podporu je povolen výdělek do výše poloviny minimální mzdy v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Možné jsou i jiné výdělečné činnosti, které nebrání registraci na Úřadu práce. Jaké to jsou? A jaké činnosti nebrání dokonce ani současnému pobírání podpory v nezaměstnanosti?
Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, může, i když je evidován jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce, pracovat v tzv. nekolidujícím zaměstnání. Musí to však Úřadu práce, respektive jeho pobočce, nahlásit a nesmí mu to bránit v plnění povinností uchazeče o zaměstnání (jinak řečeno ono zaměstnání nesmí s těmito povinnostmi kolidovat).
Toho mohou využít lidé, kterým ještě nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, protože se jim odkládá z toho důvodu, že z posledního zaměstnání obdrželi odstupné nebo odchodné. A samozřejmě lidé, kterým už nárok na podporu v nezaměstnanosti vypršel, když plně vyčerpali podpůrčí dobu, po kterou se sociální dávka maximálně poskytuje. A také lidé, kteří vůbec nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají, protože jim ani nevznikl, ani nezanikl.
Nekolidující zaměstnání? Zásadně na dohodu o pracovní činnosti
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, na rozdíl od nároku na podporu v nezaměstnanosti, nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo na základě dohody o pracovní činnosti (nikoliv dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V roce 2023 si lze takto vydělat 8650 Kč hrubého, v loňském roce to bylo možné do výše 8100 Kč měsíčně, je tak možno si nově vydělat měsíčně až o 550 Kč více, což právě představuje polovinu navýšení minimální mzdy. Jde o tzv. nekolidující zaměstnání.
Výdělky z drobných nekolidujících zaměstnání se sčítají
Pokud by uchazeč o zaměstnání vykonával více takových činností, pak by se mu výdělky sčítaly. Bude se nejspíš jednat o více dohod o pracovní činnosti, protože málokterý zaměstnavatel si bude komplikovat život, aby někoho za tak malý peníz odpovídající nízkému úvazku bral do zaměstnání na pracovní poměr, nebo dokonce do státní služby na poměr služební.
Vyplatí se více nižších výdělků než jeden maximálně povolený
Nicméně mít více dohod o pracovní činnosti u více zaměstnavatelů může být výhodnější než jedna dohoda u jednoho zaměstnavatele. Nekolidující zaměstnání však nesmí být na dohodu o provedení práce, kdy se pojistné sráží až z odměny nad 10 000 Kč čili od příjmu 10 001 Kč a výše měsíčně.
Stát chce, aby byli uchazeči o zaměstnání v nekolidujícím zaměstnání pojištěni, a to zvláště nemocensky. U dohody o pracovní činnosti se totiž v uplynulém roce sráželo pojistné až od měsíčního výdělku 3500 Kč a nově v roce 2023 až od měsíčního výdělku 4000 Kč. Tyto částky jsou tzv. rozhodnou částkou pro účast zaměstnance na nemocenském pojištění. A účast na nemocenském pojištění má své výhody i nevýhody. Samozřejmě je to nárok na nemocenské dávky na straně jedné a na straně druhé jsou to pojistné odvody z odměny.
Nárok na nemocenské dávky ovšem znamená platit pojistné odvody
Účast na systému státem provozovaného nemocenského pojištění je přitom pro zaměstnance (respektive pro jejich drtivou většinu) povinná. Výjimky jsou stanoveny jen z toho důvodu, že u osob s nízkými příjmy by administrativní i finanční náročnost spojená s prováděním pojištění a výplatou plnění z něj nebyla adekvátní nízké výši vypočtené dávky.
Proto je stanovena hranice příjmu pro vznik a trvání účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění. Ještě do konce loňského roku to byla právě výše onoho rozhodného příjmu 3500 Kč, respektive nově (v roce 2023) 4000 Kč za měsíc, pokud jde o pracovní poměr, případě dohodu o pracovní činnosti. Jestliže jde o dohodu o provedení práce, pak se jedná o částku 10 001 Kč.
Zdroj: mesec.cz