Kdy je třeba z firmy odejít, i když je „všechno v pořádku“.
Ne každý je připraven ke kariérnímu růstu – vše má svůj čas. A těm, kteří se již rozhodli jít dál, poradíme, jak překonat dlouho "zaseknutou" pozici.
Většina podniků má zájem zaměstnávat juniory (je to levnější) a rozvíjet je na vyšší pozice. Proto téměř na každém pohovoru uchazeč uslyší od HR: "Hledáme člověka, který má zájem o dlouhodobou spolupráci a možnost růstu ve firmě." Dlouhodobá spolupráce však neznamená vždy rychlý postup.
Proč zaměstnanci pracují pro zaměstnavatele roky, aniž by se jim dostalo hmatatelného povýšení? Lidé jednoduše jednají ze setrvačnosti. Zůstávají ve firmě, dokud je něco nedonutí odejít, nebo (jako ve fyzice) fyzikální těleso si udržuje svou polohu a vlastnosti, dokud na něj nepůsobí určitá síla.
Interní předpoklady – člověk je spokojený se svou prací a cítí se ve firmě dobře. Zaměstnavatel si vytváří své vlastní hodnoty, a pokud jsou blízké sociálním a morálním názorům zaměstnance, zůstane netečný.
Vnější předpoklady – zaměstnanec neopouští zaměstnání na základě skutečných omezení na trhu práce, vlastní finanční situace, osobního přesvědčení, a dokonce i rodinných vazeb. Výzkumníci HBR zjistili, že lidé mohou odmítnout opustit své současné zaměstnání, protože "mají rádi okolí" a "mají dobré přátele a kolegy".
Tyto faktory dohromady posilují pouto mezi zaměstnancem a firmou a šance, že člověk odejde kvůli osobním ambicím, se snižuje. Bude muset opustit své oblíbené okolí a kolegy, poslat své děti do jiné školy (což může být nepohodlné) – jinými slovy, opustit svou komfortní zónu.
Záleží na vás, jak dlouho chcete zůstat na své současné pozici. Pokud jste se svou současnou pozicí spokojeni a v příštích letech neočekáváte žádné nečekané povýšení, neměli byste se nutit do žádných náhlých změn.
Pokud však uvažujete o stagnaci v kariéře a cítíte se demotivovaní, měli byste přehodnotit své priority. Níže si povíme o nejčastějších situacích, které tuto potřebu signalizují.
"Mám pocit, že se v práci už nic nového nenaučím."
Tato situace nás přivádí ke dvěma extrémům. Buď často měníte zaměstnavatele v daném oboru a reagujete na podobné pozice, nebo pracujete pro stejnou společnost příliš dlouho a nepřemýšlíte o možnostech vlastní kariéry.
Častá změna zaměstnavatele ve stejném oboru (na stejné pozici)
Tento přístup je typický pro lidi, kteří právě začali svou kariéru. S přibývajícími lety však tato situace přináší vážná rizika, protože nevyužíváte čas ve svůj prospěch.
Řekněme, že určitou dobu vydržíte, ale ve věku 30–35 let bude pro vás obtížnější manévrovat mezi zaměstnavateli. Firmy mají zájem o nové talenty, odvětví se vyvíjejí a vaše dovednosti budou považovány za zastaralé. Nabídek bude méně.
Pokud zjistíte, že uplynulo několik let, vyměnili jste dva zaměstnavatele, ale nic nového jste se nenaučili, je čas investovat do své kariéry.
Nespěchejte s přechodem ke třetí společnosti. Nejprve využijte všeho, co vám zaměstnavatel může dát na vaší současné pozici. Možná organizace platí kurzy a vy jste tomu dříve nevěnovali pozornost. Neváhejte a přihlaste se na několik nejdůležitějších z nich.
Pokud pracujete v mezinárodní společnosti, požádejte svého nadřízeného, aby vás seznámil se západním trhem. I když za to nedostanete další bonus, budete si moci zlepšit angličtinu.