Jste registrovaní na úřadu práce? V roce 2021 si můžete přivydělat více peněz.
Uchazeči o zaměstnání nepobírající podporu v nezaměstnanosti si budou moci přivydělat o 300 Kč hrubého více. Až 7600 Kč měsíčně v nekolidujícím zaměstnání. Není žádným tajemstvím, že si tzv. nezaměstnaní čili uchazeči o zaměstnání registrovaní v evidenci úřadu práce na černo přivydělávají, a to i když pobírají podporu v nezaměstnanosti.
Kdy si můžete přivydělat legálně?
Po skončení podpůrčí doby (která činí 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku, 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku, přičemž rozhodující je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti), tedy po vyčerpání nároku na sociální dávky, pokud si sám práci nesehnal, úřad práce mu zaměstnání nezprostředkoval, nebo sám nezačal podnikat, si však uchazeč o zaměstnání může vydělávat zcela legálně, ale má to svá omezení, jak si ukážeme.
Jaká jsou výdělková omezení, když jste na pracáku?
Za určitých podmínek není výkon výdělečné činnosti v závislé činnosti (v nekolidujícím zaměstnání) překážkou přijetí do evidence nezaměstnaných na úřadu práce nebo jejího trvání. I jako uchazeč o zaměstnání, tedy nezaměstnaný registrovaný úřadem práce, který nepobírá podporu v nezaměstnanosti, tak vlastně můžete být zaměstnáni a s omezením si vydělávat. Podnikání - samostatná výdělečná činnost - je však nepřípustné.
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání totiž nebrání výkonu činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti (už ne dohody o provedení práce), pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. (V případě výkonu více činností se výdělky sčítají.)
Základní podmínkou tedy je, že měsíční výdělek zaměstnance, který je současně uchazečem o zaměstnání, nepřesáhne v roce 2020 částku 7300 Kč a příští rok 2021 sumu 7600 Kč (a samozřejmě, zdůrazněme to raději ještě jednou, to, že uchazeč o zaměstnání nepobírá podporu v nezaměstnanosti, neboť nárok na ni není, pokud uchazeč o zaměstnání vykonává zákonem povolené nekolidující zaměstnání).
Jaká jsou další pravidla nekolidujícího zaměstnání?
Nekolidující zaměstnání je výhodné zejména pro ty uchazeče, kterým vůbec nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo jim uplynula podpůrčí doba pro její poskytování a již nárok na podporu nemají. Nemají sice nárok na podporu, ale stát za ně platí zdravotní pojištění a doba evidence na úřadu práce se jim počítá pro vznik nároku na starobní důchod.
Výkon práce v rámci nekolidujícího zaměstnání nesmí ovšem bránit uchazeči o zaměstnání v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce. Uchazeč o zaměstnání má v souvislosti s nekolidujícím zaměstnáním oznamovací povinnost vůči úřadu práce. Bez ohledu na výši měsíčního výdělku je povinen oznámit úřadu práce výkon nekolidující činnosti při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo kdykoliv později v den nástupu k výdělečné činnosti.
Zákaz výhodné dohody o provedení práce
S ohledem na limitovaný příjem, a proto dostačující kratší pracovní úvazek (ačkoliv nelze vyloučit ani krátkodobé zaměstnání na plný úvazek), se nekolidující zaměstnání odehrává zásadně na dohodu o pracovní činnosti, protože pracovní poměr by byl pro zaměstnavatele zbytečnou komplikací a dohoda o provedení práce není povolena.
Vyplatí se více nižších odměn u více zaměstnavatelů než jedna vyšší u jednoho zaměstnavatele
Do částky měsíčního hrubého výdělku, a to dosud v roce 2020 činící 2999 Kč a nově v roce 2021 do 3499 Kč hrubého výdělku včetně (tedy přesně do uvedených částek), nevzniká zaměstnanci účast na nemocenském pojištění. Není tedy na jednu stranu nemocensky pojištěn, nemá nárok na náhradu mzdy či odměny v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti a dále na nemocenské v případě pracovní neschopnosti ani na jiné nemocenské dávky, ale na druhou stranu mu nevzniká povinnost platit pojistné odvody, které mu tak z výdělku nejsou sráženy zaměstnavatelem.
A tak může získat celou svou odměnu, aniž by byl rozdíl mezi její hrubou a čistou výší, a to jestliže bude mít zaměstnanec více zaměstnavatelů, přičemž u žádného jeho odměna nebude vyšší než 3499 Kč. U prvního podepíše prohlášení k dani, takže mu daňovou povinnost (zálohu na daň z příjmu) pokryje sleva na dani, u dalšího mu bude sice sražena z odměny srážková daň, ale v následujícím roce ji může zúčtovat v daňovém přiznání a požádat o vrácení sražené daně.