Jaké doplňky stravy užívat?

18.09.2025

Doplňky stravy jsou potraviny, které se od těch běžných liší vysokým obsahem vitamínů, minerálních a jiných látek. Je potřeba si uvědomit, že doplňky stravy nejsou určeny k léčbě onemocnění, ale především k prevenci.

Pomáhají doplňky stravy řešit problémy našeho života?

Jak jsme již zmínili na začátku. Doplňky stravy pouze doplňují naši výživu a jejich cílem tedy není řešení dlouhodobých problémů. V těchto případech je vždy třeba hledat skutečnou příčinu, která je často zakořeněna v našem životním stylu. Přičemž životním stylem nemyslíme pouze vyváženou, nezpracovanou a plnohodnotnou stravu, ale také:

  • kvalitní kosmetiku bez chemických látek

  • zdravý a dostatečný pohyb
  • dostatečný a pravidelný spánek
  • plnohodnotné a pozitivní vztahy s blízkými
  • okolí, ve kterém žijeme

Doplňky stravy jsou tedy prevencí společně s těmito zmíněnými faktory.

Na úplném začátku vyvstává otázka: je vůbec nutné tělu vitamíny dodávat? V zásadě ano, bez jejich příjmu ze stravy se neobejdeme. Vitamíny hrají zásadní roli v metabolismu i v imunitním systému.

Organismus je denně získává z mnoha zdrojů, někdy i docela nenápadných. Porci vitamínů dodávají třeba brambory, ořechy všech druhů, maso a ryby. Významné množství vitamínu E najdeme v rostlinných olejích. Vědecké studie se shodují, že pro zdravého člověka holdujícího vyvážené a pestré stravě je přirozený příjem dostatečný.

Doplňování (a přeplňování) zásob vitamínů pomocí umělých přípravků vnímají vědci spíše skepticky. Nicméně existuje řada výjimek, kdy suplementy dávají smysl. Vitamín B12 pomáhá při léčbě chudokrevnosti. V těhotenství zase zvýšený přísun kyseliny listové přispívá ke správnému vývoji plodu a některým kojencům je třeba dodávat vitamíny D a K. Někdy jich totiž v mateřském mléce není dost.

Zatímco benefity každodenního doplňování vitamínů jsou stále nejasné, možná rizika dokážou vědci pojmenovat poměrně přesně. Stejně jako u všech látek s účinkem na organismus i tady platí, že dávka dělá lék. Jinými slovy – v určitém množství látka pomáhá, ve vyšším škodí.

Nežádoucí stav nedostatku vitamínů se nazývá hypovitaminóza. Opačný extrém se označuje jako hypervitaminóza a je rovněž škodlivý. Předávkování má u různých vitamínů různý průběh. Nejzávažnější je u látek rozpustných v tucích, zejména u vitamínů A a D. Tělo totiž tyto sloučeniny nedokáže jednoduše vyloučit, a proto se v něm hromadí. To při dlouhodobě vysokém příjmu představuje problém.