Jak překonat vyhoření v práci
Vyhoření v práci je syndrom způsobený dlouhodobým a silným pracovním stresem, který vede k emocionálnímu, fyzickému i mentálnímu vyčerpání. Projevuje se chronickou únavou, sníženou produktivitou, podrážděností, negativním a cynickým postojem k práci, a také zhoršenými sociálními vztahy. Může mít vážné dopady na fyzické i duševní zdraví.
Příznaky a projevy
Fyzické: chronická únava, poruchy spánku, bolesti hlavy, zažívací potíže, snížená imunita a celkově oslabené tělo náchylnější k nemocem.
Psychické: emocionální vyčerpání, podrážděnost, špatná nálada, úzkostné stavy, apatie, pocity méněcennosti, ztráta nadšení a motivace.
Pracovní: snížená produktivita, problémy se soustředěním, nechuť k práci, pocit nedoceněnosti a neúspěchu.
Sociální: cynismus, negativní postoj k práci, a zhoršení vztahů s kolegy i blízkými.
Nevyhoří člověk, který nikdy ani nehořel. Syndrom vyhoření vás ohrožuje nejvíce tehdy, pokud jepro vás práce velkou prioritou. Na začátku jste do práce zapálení – a nebo se prostě snažíte pracovat co nejlépe. Pak postupně ztrácíte ideály. Někdy si připadáte nedostatečně ohodnocení nebo máte pocit, že pracovním požadavkům prostě nemůžete dostát. Svou práci byste chtěli dělat podle svého nejlepšího svědomí, ale frustrují vás různé překážky, špatné podmínky, kolegové nebo klienti.
V další fázi už se vám zdá, že jste pod neustálým tlakem. Nestíháte. Máte pocit, že musíte neustále něco dělat, jenže tím spíš je vaše práce chaotická a děláte více chyb.
Protivní jste už i doma
A nakonec vás stres udolá. Pomalu a mnohdy nepozorovaně. Přejdete do rezignace a děláte jen to nejnutnější. Máte pocit, že to stejně nemá smysl – a tenhle pocit postupně prorůstá i do ostatních oblastí života. Jste vyčerpaní, podráždění, zklamaní, nesoustředění. Nechcete vidět lidi, nic vás nebaví a špatně spíte. Často začínají přicházet nemoci. Vyhořelé učitelky mluví cynicky o dětech, vyhořelé sestřičky o pacientech, vyhořelí prodejci o zákaznících.
Našli jste v prvních odstavcích článku sami sebe? Syndrom vyhoření nepřijde z čistého nebe – vaše tělo, vaše myšlenky i vaše pocity vám vysílají varovné zprávy několik měsíců předem. Většina lidí je však neposlouchá, nebo má pocit, že situaci není možné řešit. Když na sobě začnete pozorovat některé z příznaků vyhoření, udělejte změny včas. Nenechte to být. Jde o vás a váš život.
Práce přece není největší prioritou. Bez vás se toho v zaměstnání možná zboří méně, než si myslíte. Nesnažte se být neustále produktivní – to je cesta do pekel. Jen odpočatý člověk může pracovat dobře, být tvořivý a chovat se k okolí příjemně. Dělejte někdy naprosto zbytečné činnosti. Takové, při kterých na nic nemyslíte. Právě tehdy (a stejně tak při spánku) v mozku běží nevědomé procesy. Rodí se nápady a přicházíte na řešení problémů. Často si můžete nad něčím zlámat hlavu, ale rozum chodí stále v kruzích. A najednou celou věc rozlousknete při pletí záhonu.
Umění říkat ne
Naučte se asertivně komunikovat, říkat okolí o svých obavách a potřebách – a hlavně odmítat. Ostatní na vás hodí jen tolik práce, kolik jí na sebe hodit necháte. Pomoci vám může nějaký kurz komunikačních dovedností nebo aspoň kniha (dobře se čte například Asertivně do života od Věry Capponi).
Neopouštějte kvůli práci přátele a koníčky
Dobré vztahy s druhými jsou jeden z hlavních faktorů, které pomáhají vyhoření předejít. Udělejte si čas na kamarády. Kromě toho, že si s nimi odpočinete, vás navíc mohou upozornit, že je toho na vás moc. Možná ještě dřív, než si toho všimnete sami.