Alkohol souvisí se dvěma sty nemocemi, způsobuje několik druhů rakoviny
Žádná bezpečná hranice pití alkoholu není, i když se to říkalo. Vážné zdravotní potíže může způsobit i relativně malé množství. S věkem navíc mnoho lidí víno, pivo, natož panáky snáší hůře a to je další důvod, proč pití omezit.
Alkohol je jed a silný karcinogen, pro který neexistuje žádná bezpečná spodní hranice, jak před nedávnem upozornila Světová zdravotnická organizace.
V Česku bohužel patříme mezi světové premianty ve spotřebě alkoholu. Každý rok v souvislosti s jeho užíváním zemře šest až sedm tisíc lidí, dochází k desetitisícům hospitalizací, škody dopadají i na naši ekonomiku. Náklady spojené s užíváním alkoholu se totiž pohybují kolem 40 až 50 miliard ročně.
Alkohol škodí srdci a brání hubnutí
Nejde navíc jen o rakovinu, alkohol je pro lidský organismus toxický a ovlivňuje imunitní systém, slinivku, mozek, kde přispívá k atrofii šedé kůry, škodí i srdci a cévám, protože například zvyšuje riziko arytmie. Podle statistik WHO souvisí s 200 zdravotními problémy, včetně úrazů.
Odborníci dávají s alkoholem do souvislosti i stoupající počet případů rakoviny trávicí soustavy včetně rakoviny žaludku nebo slinivky u lidí pod padesátku. Viníkem tu zřejmě je kombinace alkoholu a vysoce průmyslově zpracovaných potravin (sem patří mnohé jídlo z obchodů, jako jsou sušenky, uzeniny, toustové chleby, hotové pomazánky či ochucené mléčné výrobky). Ten mění propustnost střev, jimiž pak snáze pronikají třeba barviva a další éčka z jídla.
Alkohol navíc u většiny lidí brání hubnutí. Tělo se soustředí na metabolizování alkoholu a už nespaluje tuky, které se v těle ukládají - může se to dít i po jedné dvoudeckové sklence vína, kterou si člověk dá před spaním. I tady má proto smysl seknout s pitím úplně.
Co přesně alkohol v těle dělá? Po vypití se v těle etanol rozkládá na látku zvanou acetaldehyd, právě ta je pro tělo toxická a může poškozovat DNA buněk. Zjednodušeně řečeno, acetaldehyd slepuje vlákna DNA, a pokud je organismus včas neopraví, buňka odumírá nebo se může rozjet nádorové bujení.
Vědci se zaměřili na to, jakým způsobem se tělo snaží poškození buňky opravovat. Zjistili, že k tomu využívá specifické enzymy, s jejichž pomocí poškozené úseky DNA vystřihne. Tento opravný mechanismus tělo používá i tehdy, když má buňky poničené toxiny nebo například náročnou léčbou, jako je chemoterapie.
"Tyto poznatky nám pomůžou pochopit, proč u některých lidí vznikají nádorová onemocnění po alkoholu snáz než u jiných. Může jít právě o rozdíly v opravách DNA," vysvětluje první autorka studie, doktorandka Jana Havlíková z Ústavu organické chemie a biochemie.
Ukázalo se ale, že schopnost opravovat DNA se u lidí liší. Někteří lidé mají tuto funkci oslabenou, poškozenou DNA opravují hůře, a riziko vzniku rakoviny tím pádem stoupá. A dramaticky vyšší (a to už po malých dávkách alkoholu) toto riziko je, pokud člověk zároveň hůře odbourává acetaldehyd. Jinými slovy, rakovina po alkoholu nejvíce hrozí lidem, kteří zdědili nižší schopnost opravovat poškozenou DNA a zároveň hůře odbourávají acetaladehyd.
Neexistuje však žádný test, který by například ukázal, jak na tom člověk v tomto ohledu je. Nabízelo by se vysvětlení, že čím těžší kocovina, tím horší odbourávání acetaladehydu, ale tak se to podle doktora Jana Šilhána z Ústavu organické chemie a biochemie říct nedá. Vztah mezi schopností odbourávat acetaldehyd a hroznou kocovinou totiž není podle dostupných vědeckých poznatků jednoznačně prokázán. Acetaldehyd spíše způsobuje akutní nepříjemné příznaky během pití, například nevolnost, zarudnutí obličeje či bušení srdce.